7 / Tak jsme se konečně dočkali!

23.09.2024

FK Klánovice – Újezd Praha 4 "B" 5:1 (2:0)

Branky – 34' V. Šperl, 42' Š. Procházka, 76' Š. Procházka, 80' Š. Procházka, 91' Š. Procházka; 66' M. Navrátil

V 7. hracím kole, za slunečného teplého dne, na náš domácí stadion dorazila rezerva Újezdu Praha 4. Tým okupující příčku nad námi, s jednou výhrou, byl druhým zápasem této sezóny se soupeřem, který se jeví jako jeden z našich přímých konkurentů v boji o umístění v tabulce. Jak jste si už mohli všimnou, bez zbytečného napínání, zápas jsme vyhráli 5:1 a dočkali se tak prvního vítězství po postupu do 1.A třídy. Ač výsledek vypadá jednoznačně, neměli jsem celých 90 minut otěže pevně v rukou.

Zápas jsme začali slušně. Snažili jsme se kombinovat přes střed hřiště, což se nám poměrně dařilo. V lepším postupu nám bránila občasná nepřesnost, ztráty míče a hrbolatý terén, ten byl ale pro všechny stejný. Soupeř nám svůj způsob hry rychle najevo, byly to dlouhé míče na útočníky, kteří měli za úkol se o ně poprat a něco s nimi vymyslet. Hra to byla čitelná, ale nadělala nám více problémů, než by bylo zdrávo. Jednak kvůli špatné komunikaci a úlohu mohla hrát i druhá absence Matouše Richtra za sebou, jehož hra hlavou má určitě kvality. Příkladem budiž první závar před naší brankou, kdy vlivem špatné domluvy mezi stoperem a brankářem, když se jeden spoléhal na druhého, míč líně proskákal diagonálně naším pokutovým územím. Naštěstí pro nás nikdo z bílo-modrých nestál na zadní tyči. Euforie přišla v minutě 34., Láďa Šperl se prodral k míči v pokutovém území a křižnou ranou na zadní tyč skóroval, již podruhé v sezóně. Další průběh se nám dařilo kontrolovat, ale pálili jsme šance. Ondra Nejedlý vtrhl do vápna z levé strany, věřil si, tak vystřelil, ale napálil pouze brankáře hostí. Z pravé strany zkoušel najít Daniel Barták lépe postaveného Šimona Procházku, ale nepříliš kvalitní přihrávku zmařil gólman. Reparát této spolupráce přišel 3 minuty před pauzou, Daniel Barták obalamutil levého beka soupeře a vytvořil si prostor pro centr, kterým našel hlavu Šimona Procházky a ten už se nemýlil. Do kabin jsme tedy šli s dvoubrankovým vedením a touhou pokračovat v předváděné hře v druhém poločase, ač tam byly značné nedostatky.

První chvíle v druhém poločase se nám poměrně dařilo plnit herní plán. Dostali jsme se do dvou obrovských šancí, bohužel finální řešení značně postrádalo kvalitu a klid. Od té chvíle jsme začali přebírat soupeřův styl hry a rázem se misky vah vyrovnaly. Začali jsme vytvářet mezery mezi řadami, kde jsme dávali záložníkům prostor k přesnějším balónům za obranu a v soubojích jsme byli pozdě. Když už se nám podařilo vyjet do protiútoku, špatně jsme si časovali náběhy a naše pokusy zastavoval praporek asistenta rozhodčího. První problém mohl přijít zhruba v 60. minutě, kdy dostal míč za naše záda hráč hostí, naštěstí do ofsajdového postavení. Reálná komplikace přišla za 6 minut. Tentokrát se újezdští prokombinovali přes jejich levou stranu, následovala přihrávka do kapsy a Michal Navrátil pouze nastavil nohu. Kontaktní gól nám na klidu nepřidal a my hráli v křeči a kazili o to víc, naštěstí nám záda kryl Kuba Kotrba, který za zápas chytil minimálně 4 tutovky a má na výhře lví podíl. Klid nám navíc dodal i Šíma Procházka, který v 75´obdržel přihrávku od Oty Wolfa, posunul si míč a přibližně z úrovně "déčka" ranou křížem skóroval. Od této chvíle jsme si vzali otěže zpět do svých rukou, a to především autor dvou branek v tomto zápase. V poslední desetiminutovce se Šimon prosadil ještě dvakrát v prvním případě naskočil na pěkně kopnutý rohový kop Dana Bezpalce a hlavou dokonal hattrick. Daniel Barták nabídl míč do pokutového území Danu Bezpalcovi, ten ale nesobecky postrčil míč, komu jinému než Šímovi, jenž upravil výsledek do finální podoby. A my si tak mohli poprvé v nové soutěži po zápase zakřičet náš pokřik.

Výsledek krásný, ale jako vždy máme na čem pracovat. Nicméně morální vzpruha je to obrovská a s tou půjdeme i do dalšího veledůležitého zápasu v Záběhlicích proti poslední ČAFCe, odkud je potřeba odvézt všechny 3 body, abychom mohli pomýšlet na vytoužené setrvání v 1.A třídě.

autor: Daniel Barták